Rozhovor s Alešem Seluckým, hlavním stavbyvedoucím Vránova mlýna

ROZHOVOR S ALEŠEM SELUCKÝM, HLAVNÍM STAVBYVEDOUCÍM VRÁNOVA MLÝNA

Aleš Selucký, vystudoval VUT v Brně, obor Pozemní stavitelství. Ve Stavební firmě Plus pracuje na stavebních zakázkách už pátým rokem.

Aleši, jaké stavební projekty už máš v Plusce za sebou?

Začínal jsem ještě jako stavbyvedoucí na rekonstrukci Mendlovy univerzity v Lednici, další zakázkou byla stavba Resortu Eisgrub, následovala budova mateřské školy v Lednice. Průběžně stavíme haly pro firmu Fosfa v Břeclavi. Zatím poslední velké zakázky byly developerský projekt Pivovar Lednice a vinařství Eisgrub.

Která ze zakázek pro tebe byla největší srdcovka?

Všechny byly něčím zajímavé. Kdybych mohl jednu ze staveb vypíchnout, bude to hned ta první zakázka - Mendelka v Lednici. Rekonstruovali jsme historickou budovu, a to od základů až po střechu. Jednalo se o zakázku za šedesát milionů korun. Skočil jsem do toho rovnýma nohama, věnoval jsem tomu rok života, protože kvůli dotacím jsme museli práce na rekonstrukci dokončit do jednoho roku. Pro mě to byla velká výzva, která díky výbornému týmu pracovníků, se kterými jsem zakázku realizoval, skončila úspěchem.

Co práce hlavního stavbyvedoucího při tak velkém projektu obnáší?

V této chvíli jsou to přípravné práce. Dokončujeme demolici, chystáme harmonogramy, koordinujeme subdodavatele a navazující řemesla. Má práce spočívá především v organizování. Všechno musí bezchybně klapat, není prostor na prostoje a chyby. Takto velký projekt si vyžádá také spolupráci s dalšími dvěma až třemi stavbyvedoucími, kteří zajistí kontrolu a plynulý chod prací přímo na místě výstavby.

Čím se tento projekt od ostatních liší?

Liší se hned v několika aspektech. V prvé řadě je to rozsáhlost stavby jako takové, což se promítne v objemu prací. Druhým úskalím je lokalita. Založení stavby u rybníka si vyžádá zvýšenou pozornost při zakládání stavby. Vše musí být pečlivě odladěno a naplánováno, aby práce pěkně navazovaly na sebe a nikdo nikoho nebrzdil.

Při přípravě a během výstavby využíváte digitalizace a pracujete programem BIM, který by měl být pro celý projekt přínosem. Jak se ti s novým programem pracuje?

Jsem nadšený, že můžu být u toho ve chvíli, kdy se tento program implementuje do našeho systému řízení. Software, který používáme je intuitivní, zobrazuje 3D výkresy a má napojení na všechny související výkresy. Díky tomu lze dohledat detail, použité materiály případně si doměřit rozměry, které zrovna potřebujeme… Využitím BIM se práce nejen zoptimalizuje, ale také urychlí a usnadní koordinaci všech prací na stavbě. Program je dostupný na mobilu či tabletu, takže přímo na stavbě můžeme okamžitě on-line komunikovat s projekcí nebo přípravou. Navíc všechny výkresy, které jsou pro stavbu nezbytné, jsou stále aktuální. Nemůže se tedy stát, že na stavbě budeme pracovat s jinou než aktuální verzí výkresové dokumentace. Vidím v tom velký pokrok a mám radost, že se novinky zavádí do praxe.

Jaké tři nej bys na projektu Vránův mlýn nejvíc ocenil?

Historie původní stavby se propisuje i do nové budovy, myšlenka tedy zůstane zachována včetně tvaru oken či výšky budov. Lokalita stavby má své kouzlo. Noví uživatelé budou žít ve městě, přitom v přírodě, nadohled Lednicko-valtického areálu. Za mě je Vránův mlýn stavbou, která má smysl. Návrh má hlavu a patu, celá stavba bude funkční, budou využity moderní materiály, vše je připravováno nadčasově a udržitelně.